Vzpomínky 6

19. listopadu 2016 v 13:00 | Andílek |  Kapitolovky
Předposlední kapitola...



Sebastian, Santana a Kurt se usadili v nedaleké pizzerii. "Sebastiane, eh," začal Kurt. "Jakou si obvykle dávám? No víš, abych si nevybral špatně."
"Dej si na jakou máš chuť. Ale dáváš si s mořskými plody," odpověděl Sebastian. "Dělal jsem si srandu," pousmál se Kurt. "Ty!"
"Ale no tak pánové! Vrací se nám starý časy? Vjíždíte si do vlasů! To je paráda," smála se Santana. "Co si dáte?" zeptala se jich servírka. "Pro mě hawai. Co si dá manželskej pár, nevím," zazubila se. "Pro mě mexickou," usmál se Sebastian. "A já si dám s mořskými plody."
"A na pití si dáte?"
"Normální a dietní colu a nevím, co si vybere tady to ďábelský křoví," oplatil to Sebastian Santaně. "Já si dám taky normální colu. Děkujeme," usmála se, a když servírka odešla otočila se na Sebastiana. "Já ti dám ďábelský křoví!"
"Za ten manželskej pár bych ti nejraději nakopal!" Kurt si založil ruce na prsa a pobaveně sledoval jejich hádku. "Mohl bych prosím dostat ještě slaný buráky? zeptal se Kurt číšnice, když kolem něj procházela. "Proč?" zareagoval Seb se Santanou. "Nenechte se rušit. Klidně se hádejte dál. Já si k tomu jen něco zobnu."
"Potvoro jedna mrňavá!" zavrčela Santana. "Nic mu nedávejte, Hummelovi nějak narostl hřebínek."
"Neurážej mi přítele!" Chytil se Sebastian. "Aby ses nezbláznil." Číšnice protočila očima a radši odešla a za chvíli se vrátila. "Tady máte to pití a pizzy budou za chvilku."

Po jídle se Santana omluvila, že si musí odskočit a taky chtěla těm nově nalezeným hrdličkám dopřát prostor. "Chutnalo ti?" zeptal se nervózně Sebastian. "Jo," odpověděl Kurt. Bylo to, jako by se setkali poprvé a ani jeden netušil co říct. "Můžeš mi o nás ještě něco říct?" navrhl Kurt. "Co bys chtěl slyšet?"
"Já vlastně nevím. Na jednu stranu asi vím vše. Ale pak jako by mi něco unikalo. Když jsi mě políbil, vybavila se mi polštářová bitka a vyznání lásky. Ale pak…Seděli jsme spolu v autě, někam jsme jeli a bavili jsme se o Paříži, nějak ten moment nedokážu zařadit."
"To bylo v ten den, co jsme měli tu nehodu. Vraceli jsme se domů z New Yorku a kousek před Limou, do nás narazilo auto. Když jsem se v nemocnici probudil, moje první myšlenka byla na tebe. Jestli jsi v pořádku….A pak…."
"Nemysli na to! I když nevěřím….Tak někdo tam nahoře nad námi stál a dal nám druhou šanci. Šanci začít od začátku."
"Na tom něco bude," přikývl Sebastian.


Kurt po boku se Sebastianem se vraceli domů. ,,Můžeme si zítra vyrazit třeba do kina, co ty na to?" zeptal se Sebastian. "Moc rád," přikývl Kurt. "Nebude to horor. Nemusíš se bát."
"Na horor bys mě nedostal. Možná by ses chtěl potají muchlovat. Ale já…."
"Máš mě prokouklýho," zasmál se Bass. "Na svou čest přísahám, že to nebude horor."
"Budu ti věřit," usmál se Kurt. "A mohl bych tě to…..Chytit za ruku?" zeptal se nervózně Sebastian. "To asi ničemu neublíží. Takže proč ne," přikývl Kurt. V tom se zpoza rohu vynořil Blaine. ,,Kurte, Sebastiane," usmíval se. ,,Rád vás vidím. Tak co, Kurte? Jak se ti daří?" podíval se Blaine na Kurta. ,,Nechtěl bys mi něco říct?"zeptal se Kurt místo odpovědi. Blaine se zarazil a podíval se na Sebastiana. ,,Jo hochu, vrací se mu paměť!" ušklíbl se Sebastian pobaveně. ,,Kurte, já…."
"Jen mě zajímá proč…Proč jsi to udělal?!"
,,Mrzí mě to!"
,,To tě mělo mrzet před tím. Já tě prosil, Blaine. Prosil jsem tě o to, abys mi to řekl…"
"Já…." Blaine netušil, co říct. "O co by to bylo horší, kdybys mi to řekl, Blaine? Ano, byl bych naštvanej, zklamanej, podvedenej. Ale vyrovnal bych se s tím, už takhle se musím vyrovnávat se spoustou jiných věcí. Ale ty ne…Tys mlčel. Proč? Chci vědět, proč jsi mi to neřekl!"
,,Nechtěl jsem ti ublížit."
"Najednou ti na mně záleží. Když ses pelešil s tím kreténem, tak ti na mně nezáleželo!"
"Nechtěl jsem…."
,,Jsi ubožák, Blaine!" odpověděl Kurt. ,,Jdeme, Sebastiane." Sebastian se otočil na odcházejícího Blaina a sevřel Kurta v náručí. "Klidně se vybreč, křič, dostaň to ze sebe!" Držel Seb Kurta v náručí, sklonil se a jemně ho líbl do vlasů. "Co to děláš?" zvedl k němu Kurt oči. "Promiň, já…."
"Neomlouvej se. Nic se nestalo," kousl se Kurt do rtu. ,,Jsem doma. Děkuju za doprovod."
,,Kdykoliv, Kurte," usmál se Sebastian. ,,Sebastiane," otočil se ode dveří Kurt. "Ano?" zeptal se Bass. "Omlouvám se za tu facku."
"V pohodě," usmál se Seb. "Zasloužil jsem si jí."

,,Je všechno v pořádku, Kurte?" zeptal se ho Burt. ,,Bylo i líp."
,,Zabralo to? Ta hypnóza, myslím." Kurt přikývl. ,,A?"
,,Vrátil se mi můj rozchod s Blainem," odpověděl Kurt a uhnul pohledem. ,,A Sebastian?"
,,Sebastian mě chtěl před klinikou zastavit a no….Políbil mě.A no…Vybavilo se mi pár věcí" odpověděl Kurt. ,,Santana omylem prozradila, že spolu chodíme. A po té hypnóze se mi vrátila paměť."

Kurt ležel v posteli a díval se do stropu. Jeho myšlenky se honily kolem Sebastiana.


Vešel na pokoj. "Ahoj," křikl do pokoje. "Ještě sem nechoď!" zněla Sebova odpověď. "Proč? Myslel jsem, že jsi Johna vyhnal právě proto, abychom byli sami," rozhodil rukama Kurt. "To ano, ale ještě nejsem hotovej!" odpověděl Sebastian. "Co chys….," rozrazil Kurt dveře a zůstal nevěřícně zírat. Uprostřed pokoje byl prostřený stůl z psacích stolů, na něm svíčky a vázička s kytičkou. "Sebastiane?" povytáhl Kurt obočí. "Chtěl jsem nám udělat romantický večer."
"Ty mě překvapuješ, Smythe. Kam se poděl ten starý proutník?" zeptal se s úsměvem Kurt. "Jen našel kluka, se kterým je mu báječně. A má důvod se kvůli němu změnit," odpověděl Sebastian a Kurta políbil. "Tak toho bych rád poznal," zasmál se Kurt. "Podívej se do zrcadla," ušklíbl se Bass. "Dobře, vzdávám se. Cos uvařil dobrého, umírám hlady?"
"Nic extra. Jen špagety."

Kurt otevřel oči a podíval se na telefon. Bylo něco málo po třetí ráno. Tak tohle je příjemnější vzpomínka, než ta s Blainem. Sáhl po telefonu a naťukal sms, i když tušil, že ho Bass, zabije.
Připravil jsi pro nás na koleji romantickou večeři, že je to tak? Kurt

Santana našla Sebastiana, jak u baru popíjí. ,,Zase se hodláš utápět v alkoholovém opojení?"
,,Věř mi, že bych byl radši jinde a s někým jiným. Než v tomhle zaplivaným gay baru. A co tu děláš ty? Nemáte náhodou něco s Brittany?"
,,Ne, odjela s tou její super školou někam pryč. Tak jsem tu zkejsla sama. A věř mi, že bych radši byla v New Yorku, než trčet v zapadlý Limě."
,,Tak proč tam nejsi? To, že jsou prázdniny, neznamená, že tu musíš trčet."
,,Někdo musí na tebe dohlížet, abys neudělal nějakou blbost, který bys později litoval," usmála se. ,,Na tom, asi něco bude. A neboj, blbost bych už neudělal." Tu chvíli mu pípla smska. Otevřel jí a usmál se. Ty vzpomínáš i ve tři ráno? To je milé. S
Možná. Měl bys být potěšen. K
To jsem. Ale radši jdi spát. Víš přece, že Princezny pro krásu potřebují spánek. S
A co děláš ty, že nespíš, surikato? K
Paříme tu se Santanou. S
Mám žárlit? :D K
Sebastian se po Kurtově smsce rozesmál, což přilákalo Santaninu pozornost. "Čemu se směješ?"
"Psal mi Kurt, že si vzpomněl, jak jsem na začátku našeho chození připravil romantickou večeři."
"Co je na tom k smíchu?"
"Na tom nic. Ale zeptal se mě, co dělám, ve tři ráno vzhůru, tak jsem mu odepsal, že pařím s tebou. A on jestli na tebe náhodou nemá žárlit." Santana se k Sebovu smíchu přidala.
Neboj, broučku, já ti ho neukousnu. Santana. Napsala Kurtovi. Odpověď už nepřišla.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 19. listopadu 2016 v 17:14 | Reagovat

Zda se mi, ze nic skvelyho v teto kapitole nebylo vynechano (Blaine dostal co proto, postuchovani Kurtbastian, surikata, pizza, vzpominky na romantiku...) ;-) Tak doufam, ze pruste bude ta romantika uz v pritomnem case (muchlovani v kine se do toho take pocita) :D :D :D

2 Andílek Andílek | 19. listopadu 2016 v 20:31 | Reagovat

[1]: Tak blížíme se k závěru, musí dojít k rozuzlení :D. (Tentokrát to je antiBlaine, bez pošťuchování by to nešlo stejně jako bez surikaty, pizza a vzpomínky na romantiku..Kurt něco pěknýho potřeboval) ;-). Nevím jestli dojde na muchlování v kině, ale romantika bude.

3 Karin Karin | 21. dubna 2017 v 23:30 | Reagovat

Přestavam  se bát.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama