Chlapec z obrazu

10. prosince 2016 v 13:00 | Andílek |  Jednorázovky
K téhle povídce mě inspiroval kamarád, kterej mi poslal něco podobného.

Jen drobné upozornění. PŘIPRAVTE SI KAPESNÍČKY!



Sebastian každý den procházel kolem malého obchůdku. Vždycky si jen prohlížel, co mají ve výloze a šel dál. Jednoho dne, ho ve výloze, zaujal obraz. Obraz kluka, tak jeho věku, s krásnýma modrýma očima. Od té doby, kdykoliv kolem procházel, díval se na ten obraz. Ty modré oči byly jako magnet. A Sebastian si začínal uvědomovat, že se do mladíka na obraze zamiloval. Ač vůbec nevěděl, kdo to je a jestli je skutečný. Rozhodl se, že obraz musí mít.

A tak hned druhý den vešel dovnitř. Chvilku se rozhlížel. "Budete si přát?" ozval se za ním mužský hlas. Sebastian se otočil a za ním stál postarší muž ve flanelové košili s kšiltovkou na hlavě. "Dobrý den, jen se rozhlížím," odpověděl. "Dobrá."
"Chci se zeptat," začal po chvilce Sebastian. "Kolik stojí ten obraz ve výloze?" Muž jako by rázem zestárl o spoustu let. "Není na prodej." Sebastian přikývl. "Tak se nezlobte. Nashledanou."
"Je na něm můj syn," zarazila Sebastiana slova, toho muže. Seb se otočil. "Co se stalo?" nedalo mu to. "Zemřel. Už je to rok. Srazil ho opilý řidič." Muži po tváři stékaly slzy. "To je mi hrozně líto."
"Byl skoro půl roku v kómatu. Doktoři mu nedávali moc nadějí. Ale já pořád doufal, že jednoho dne, otevře ty svoje krásný modrý oči…" Hlas se mu zlomil. "Moc mě to mrzí. Je mi opravdu líto vaší ztráty."
"Nechtěl jsem tě, obtěžoval nebo zdržovat. Jen…"
"Potřeboval jste to někomu říct." Muž s kšiltovkou přikývl. "I když tu není, je pořád s vámi, věřte mi," řekl Sebastian a rozloučil se.

Možná to bylo zvláštní, ale Sebastian bloudil po hřbitově a hledal hrob mladíka z obrazu, u kterého neznal ani jméno. Nikdy ho nenašel! Stejně jako už nikdy, nešel kolem toho krámku.

O dva roky později
Sebastian se znovu odvážil, projít kolem krámku. Z toho vyběhl o hodně vyšší kluk. "Počkej!" zavolal na Sebastiana. Ten se otočil a podíval se na dlouhána. "Potřebuješ něco?" zeptal se Sebastian. "Něco pro tebe mám. Burt chtěl, abys ho měl." Vytáhl vysoký kluk z výlohy obraz, kluka s modrýma očima. "To nemůžu….To nejde….Je to vaše rodina."
"Máme na Kurta vzpomínek dost, tak si ho vezmi." Tak Kurt! Hezké jméno! "To nemůžu přijmout!"

O několik dní později mu přišel balíček. "Ale já si nic neobjednal."
"Pan Hudson, si přál, abychom vám ho předali." Sebastian rozbalil balík a v něm byl obraz.

Vážený pane Smythe,
Chci říct, že respektuji přání svých rodičů. Není to originál, je to pouze kopie. Vím, že vám Burt ten příběh řekl. Ale chci, abyste věděl, že Kurt byl můj malej bráška. A strašně moc mi chybí. Pozoroval jsem vás přes výlohu, jak jste se na něj díval. Bylo mi jasné, že si vás získal. To on dokázal, udělat dojem na lidi. Byl ta nejúžasnější osoba pod sluncem. A když ne my dva, tak kdo se postará o jeho památku?
S úctou
Finn Hudson

PS: Snad mi prominete, dovolil jsem si vás sledovat. Abych věděl, kde bydlíte.



Podíval se na obraz a smutně se pousmál. Chtěl ho poznat osobně, ale věděl, že k tomu nedostane nikdy příležitost. Na Kurta Hummela zůstaly jen vzpomínky a dva obrazy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 11. prosince 2016 v 0:55 | Reagovat

Tak děkuju za upozornění, stejně bylo k ničemu :D Bylo to krásně smutné, čehož mám teď kolem sebe bohužel hodně, ale t jsi to dokázala podat tak nějak méně depresivně, ačkoliv bych si samozřejmě přála jiný konec, což by ovšem znamenalo jiný  příběh, a to já nechci. Takhle to bylo tak, jak má být. U chlapíka s flanelovou košilí a kšiltovkou jsem hned věděla, o koho se jedná, stejně jako u dlouhána ;-) A chci jen říct, že ačkoliv Base a Burta opravdu zbožňuju, tady byl pro mě hrdina Finn, ani nevím proč... Nádhera!!! :-)

2 Andílek Andílek | 11. prosince 2016 v 9:06 | Reagovat

[1]: To mě mrzí, snad se to u tebe zlepší. Taky občas nevím, co to mám za nápady, psát takovýhle věci před Vánocema :D.
Jsem ráda, že to vyznělo méně depresivně, ano přiznávám při psaní mi slzička ukápla.
U Finna je to možná tím, že i přesto že se Bass bránil, Finn poznal, že by Sebovi na jeho malém bráškovi záleželo. A proto se rozhodl jednat a udělal co udělal.
Děkuji za komentář :-)

3 Karin Karin | 16. dubna 2017 v 22:09 | Reagovat

Bulím  moc pěkně napsané.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama